3.4.

Neděle v 19:39 | Silmarilli |  Změny blogu
Tak jsem si tak pořád lítala mezi krmením, přebalováním, uspáváním, venčením psa a vařením , a našla čas na nový vzhled. Pravda, tak brzo jsem to nečekala ani já, nicméně už jsem potřebovala pauzu. Nějaký relax. Něco u čeho bych se totálně zabavila a tyhle všední věci hodila za hlavu. A tak se taky stalo. Bambulku jsem hodila manžílkovi na krk a usadila se k pc. Po velmi dlouhé době jsem tu proseděla pár hodit a jen tak si tvořila na nic nemyslela a byla to opravdu příjemná změna. Jsem pořád s bambulkou venku, u známých a nebo doma kdy se jí věnuju, takže jsem už potřebovala takový ten čas jenom pro sebe u ničeho důležitého. Mám štěstí, že můj muž neváhá a bez řečí se chopí hlídání a ten prostor mi dopřeje. Je to zlatíčiko. Nicméně abych to dlouho neokecávala tyhle barvičky mi moc padly do oka a jestli si dobře vzpomínám tak v těchto barvách tu snad nikdy nic nebylo. Takže je to příjemná změna. Navíc musí dlouho vydržet,protože nemám v plánu si v dohledné době tohle volno u pc zase zopakovat. Jednou za čas je to fajn, ale to je asi tak všechno :)
Navíc už eď ke konci se mi tak strašně moc stíká po bambulce, že jí ještě rychle před spaním půjdu pořádně obejmout a upusinkovat. Nikdy bych nevěřila,jak může člověk někoho takhle moc milovat. Je to neuvěřitelné .....
 

Mead Richelle - Třpyný dvůr

15. května 2018 v 12:19 | Silmarilli |  Knížky co sem četla
Série : Třpytný dvůr
Díl : 1
originál. název : The Glittering Court
rok vydání : 2016
Rok vydání v ČR : 2016
Nakladatelství : Domino
Počet stran : 480

Třpytný dvůr: škola a zároveň výnosný podnik. Přicházejí sem chudé dívky z celého Osfridu, aby se zdokonalily ve finesách společenského chování. Jedině tak budou moci uzavřít sňatek s bohatým a mocným mužem z Adorie, Nového světa.
Hraběnka Adelaide se tomuto pravidlu vymyká, ta už díky svému původu vybrané způsoby ovládá. Přesto přichází do Třpytného dvora přestrojená za služku, aby později mohla v Adorii začít nový život. Daří se jí utajit svou identitu před všemi, jen ne před okouzlujícím Cedrikem Thornem, synem bohatého majitele Třpytného dvora.
Když Adelaide zjistí, že také Cedric skrývá velmi nebezpečné tajemství, společně vymyslí plán, jak z jejího podvodu vytěžit maximum. Komplikace na sebe ale nenechají dlouho čekat - nejprve je třeba překonat zrádné moře mezi Osfridem a Adorií, kde pak Adelaide padne do oka budoucímu guvernérovi. A jako by to všechno nestačilo, mezi Adelaide a Cedrikem to pořádně jiskří - a pokud toto jiskření přeroste v plamen, hrozí Třpytnému dvoru skandál a oni dva budou vyhnáni do divoké nezmapované země...

Hodně mi to do jisté míry připomínalo selekci, ale od poloviny se to hodně odlišilo. A byla to krásná kniha se zajímavým dějem. Jsem zvědavá na pokračování, protože těmhle dvoum opravdu fandím ...

Becca Fitzpatricková - Nebezpečné lži

13. května 2018 v 12:19 | Silmarilli |  Knížky co sem četla

originál. název : Dangerous Lies
rok vydání : 2015
Rok vydání v ČR : 2016
nakladatelství : Egmont
Počet stran : 325

Napínavý příběh sedmnáctileté Stelly, která se ukrývá před svými pronásledovateli. Poté, co se stane svědkyní vraždy, je středoškolačka Stella Gordonová v zájmu své bezpečnosti poslána do Nebrasky, což se jí ani trochu nezamlouvá. Najednou je pro ni těžké být neustále ve střehu a brzy si musí poradit s opravdovou hrozbou. Její nepřátelé jsou blíž, než si myslí.
 


Tommy Wallach - Všichni jsme hleděli vzhůru

8. května 2018 v 12:18 | Silmarilli |  Knížky co sem četla
Origin. název : We all looked up
Rok vydání : 2015
Rok vydání v ČR : 2016
Počet stran 328
Nakladatelství : CooBoo

Než se objevil ten asteroid, nechali jsme se škatulkovat: sportovec, vyvrhel, flákač, snaživec.
Pak jsme se podívali vzhůru a všechno se změnilo.
Říkají, že tu bude za dva měsíce. Takže máme dva měsíce na to, abychom vylezli ze svých škatulek. Dva měsíce na to stát se někým lepším než doteď, něčím, co vydrží i po samotném konci.
Dva měsíce na skutečný život.

Příběh o tom, co s vámi udělá blížící se katastrofa. Příběh, který vůbec není o té katastrofě. Příběh o lidech.

Kniha mě zaujala jak svou obálkou, která mi příjde opravdu krásná, tak svou anotací. Tím to možná končí. Děj vypráví víc postav a to mi moc nevyhovuje. Navíc žádná postava mi vyloženě nepřirostla k srdci.
Kniha je spíše o lidech, jak prožívají blížící se apokalipsu. Máme tu čtyři postavy z nichž každá má odlišný charakter a blížící se katastrofa některé spojí.
O tom, že mě kniha nebavila, svědčí i fakt, že jsem jí četla snad na třikrát. Autor sice píše, celkem čtivě a proto děj i ubíhal,ale příběh to není nějak zajímavý...

Marie Lu - Mladí Vyvolení

4. května 2018 v 12:18 | Silmarilli |  Knížky co sem četla
Originál název : The Young elites
Série : Mladí vyvolení
Díl : 1
Rok vydání : 2014
Rok vydání v ČR : 2016
Počet stran : 328
Nakladatelství : Talpress

Adelinu Amouteru změnila horečka krve. Před deseti lety se její zemí prohnala epidemie smrtící choroby. Většina nakažených zemřela, ale děti, které přežily, vyvázly s podivnými cejchy. Adelině se zbarvily vlasy na stříbrno, řasy zbledly a místo levého oka má teď jen klikatou jizvu. Její krutý otec věří, že je malfetto, které ničí pověst rodiny a stojí v cestě jejich štěstí. O některých přeživších se však říká, že mají víc než jen jizvy - věří se, že mají záhadné a mocné dary, a přestože jejich totožnosti zůstávají skryté, začalo se jim říkat Mladí vyvolení. Adelina se stane členkou jejich tajného společenství, její schopnosti postupně sílí a vzbuzují respekt i oprávněné obavy.



Jandy Nelson - Dám ti slunce

2. května 2018 v 10:32 | Silmarilli |  Knížky co sem četla
origin.název : Ill give you the sun
rok vydání : 2014
rok vydání v ČR : 2016
Počet stran : 360
Nakladatelůství : CooBoo

Jude a její dvojče Noah jsou si neuvěřitelně blízcí. Když je jim třináct, Jude pochopí, že je krásná, a Noah zas, že je gay. Třináctiletý Noah má kromě své sestry už jen jedinou lásku: kreslení. A dělá všechno pro to, aby se dostal na prestižní uměleckou školu. Jude naproti tomu víc řeší kluky. O tři roky později je všechno jinak. Na školu snů se dostala Jude, ale je z ní zakřiknutá šedá myška, co se schovává za své obrazy. Z Noaha se stal pařmen a lamač dívčích srdcí. A jejich máma je mrtvá. Dvojčata spolu skoro nemluví a ani jeden nedokáže říct proč vlastně.A jejich příběhy jsou bez toho druhého jen z poloviny kompletní. Podaří se jim najít k sobě zase cestu, poskládat svůj svět, a získat tak šanci na šťastný život?

Od téhle autorky jsem četla Nebe je všude a strašně se mi to líbilo. Takže jsem pochopitelně sáhla po téhle knize hned , jak jsem měla příležitost. Byla jsem zvědavá, jestli si autorka udrží, to co se mi naní líbilo. A ono to tam pořád je :)
Postavy a jejich charaktery mi padly do oka hned od samého začátku. To sourozenecké pouto se mi líbilo i když to někdy skřípalo. I to jak si dělili slunce, hvězdy oceány...

Kniha pro některé čtenáře může být netradiční už jen proto, že jedna z hlavních postav je homosexuální, ale tím si to může získat, ještě daleko širší škálu čtenářů. Navíc se autorka pyšní krásnými metaforami ve kterých jsem se topila úžasem :) Nechybí ani láska, která potká oba sourozence.

,,Potkat toho pravého je jako vstoupit do domu, kde už jsi byl - poznáváš nábytek, obrázky na zdi, knihy na policích, obsah zásuvek."

Problémem snad bylo, že kniha se za začátku trošku táhla. Celou dobu máte pocit, že už jste na dosah tomu, na co celou dobu čekáte. Jakmile jsem se dostávala do jádra knihy, na tohle jsem rychle zapoměla. Navíc mě oslovil i styl, kdy čtete dvě roviny. Z pohledu Noaha, kdy jim bylo třináct a potom Jude, když jim bylo šestnáct. Postupně do sebe kniha krásně zapadá a vám se všechno dostává do souvislosti.

Takže kolem a kolem, je to pěkná, nenáročná, romantiká kniha se zajímavým příběhem :)

Už nikdy nic, nebude víc

10. dubna 2018 v 13:46 | Silmarilli |  moe vykecávky


Je pravda, že s miminkem se vám všechno otočí o stoosmdesát stupňů. Všechno je nové, neokoukané , neosahané a pomalu si musíte zvykat na nový režim. Já jsem měla šestinedělí strašné. Bambulka sice spinkala v noci docela dobře, ale já jsem byla nějaká nervní. Všechno mě hned rozhodilo a ze všeho jsem byla hned vykolejená. Což nám doma taky způsobilo řadu hádek. Kam se hrabevěta, šestinedělí by mělo být v klidném duchu. Tak to u nás skutečně nevypadalo.

V podstatě se z toho všeho stal šílený kolotoč přebalování, krmení, uspávání, návštěv atd. A v podstatě se to v tomhle pořadí odvíjelo celou dobu. Přebalit, nakrmit, návštěva,přebalit nakrmit, návštěva. Bylo jsem z toho vyčerpaná, ale pokaždé se stačilo podívat na pyšný výraz muže, když se chlubil bambulkou a všechno se vytratilo. A kvůli tomu bych to snad podstoupila všechno znova. Každopádně až se někomu v mém okolí narodí prcek ozvu se až později...až se všechno utlumí...
,
Bylo jsem z toho tak šíleně unavená, že jsem chodila spávat i s bambulou. A když se velmi brzy ráno opět rozezvučil místností hlasitý pláč, stávala jsem rozmrzelá a naštvaná. Vztekle jsem vždycky odhodila peřinu a řítila jsem se to nakvašená k postýlce. Jeden jediný pohled na tu bambulku vždycky stačil a já jsem okamžitě na všechno špatné zapoměla. Jeden jediný pohled do té její nevinné tvářičky a všechno zlé bylo zapomenuto a já si akorát mohla nadávat, že mi to tak dlouho trvalo. Takový učinek má moje miminko na mě.

Teď , když budou bambulce dva měsíce, se už všechno trošku uklidnilo a já si umím vyhradit i pár minut čistě pro sebe. Začátky jsou nejspíš vždycky krušné, ale neměnila bych. Je to to nejdražší na celičkém světě. Navíc, mi nic neumí rozradostnoit den , jako když vidím ty její pokroky. Jako když se třeba prvně usmála , když začal za mnou otáčet hlavičku a tak podobně.

Další články


Kam dál