Říjen 2010

prostituce

24. října 2010 v 14:23 | Silmarilli |  Moje Básnicky
angelblack.blog.cz



Plavé vlasy tančí kolem její tváře
Chlapy považuje za strašné lháře
Bude to možná tím
že jejich druhou stránku zná mnohem líp

Pokaždé když k tobě znovu příjdou
na postel hodí a tvá kolena rozzevřou
zavíráš oči
a myslíš jen na to ,kdy už to skončí

Opět prokazuješ tvé herecké umění
kdyžvzdycháš v jejich domnění
že jejich sex je ten nejlepší
nehraji si opřed tebou na city nejhezčí

když je po všem
jen na postely peníze leží
je ti špatně z tvého života
ale klidně muže být i mnohem těžší

hned jak jeden skončí už na řadě je další
jeden mladounký druhý zase mnohem starší
chdoí za tebou muži ruzní
a ty z toho máš sny hruzný....

-Nic není horší než ztratit přátele-

23. října 2010 v 17:38 | Silmarilli |  moe vykecávky
A já jich za svuj život poztrácela tolik,že bych to nespočítala na prstech jedné ruky. Za některé stálo bojovat aby zustaly a za některé ne. Já ale nebojovala ani o jednoho a mužu říct,že ted mě to mrzí. Jsou tu ale pořád jedinci,kteří mi zustaly a kterých se nevzdám. I kdyby to mělo znamenat tvrdou dřinu,pot a krev. Už jsem toho spatlala ve svém životě příliš a je načase ujasnit si co vlastně v životě chci. Né se jenom plácat a užírat se svýma problémama a doufat,že se to nějak vyřeší. Nic se totiž nevyřeší dokud člověk opravdu nebude chtít a já chci. Dneska jsem tak nějak přemýšlela nad lidma o které jsem přišla. Možná to tak mělo být. Možná si člověk potřebuje projít tímhle vším aby se otloukal a upevnil si tak svou slupku aby ten život nějak zvládl. Těžko říct. Pro mě je jediná chyba ta že jsem nemocná. Musela jsem se totiž pozastavit ve svém koloběhu života a nutí mě to přemýšlet. Což je moje zásadní chyba. Začnu si všechno vyčítat a momentálně bych se nejrači schoulila do klubíčka a plakala tak dlouho,dokud by mě to neukolébalo ke spánku. Nechat se lapit depkou a všechny od sebe zase odehnat. Nic z toho ale neudělám i kdybych tak moc chtěla. Protože by to byla chyba. Vrátila bych se o několik kroku zpátky. M8m dovoleno jen pár slziček a pak vstát a jít dál. Tohle " nadšení" pro život v sobě pěstuju už pár měsícu a i když je to občas pekelná dřina...zjištuju,že to pomalu funguje. Doufejme že mi to vydrží!!!
angelblack.blog.cz

Pohádka

23. října 2010 v 17:22 | Silmarilli |  Moje Básnicky
Když jsem byla ted nemocná dlouhé chvilky jsem trávila tvorbou svých básniček :) A tak vám je sem ted postupně budu přidávat :) Jsou divný...ani jedna se mi nelíbí ani jedna nic nevystihuje,ale když jsem vždycky večer ležela v postely a nemohla spát zkoušela jsem něco spatlat :)

Tento příběh je jak vystžižený z pohádky
kdy princ s princeznou u večerní procházky
vyznaly si lásku svou
ty hřejivé pocity co cítily na prsou

políbil jí na rty její
na ty usta co se věčně smějí
pohladil jí po tváři
až se celá rozzáří

chopil jí do náruče své
dal by všechno svojí milé
Miluje jí tak ,jako ona miluje jeho
říkají to oba ze srdce svého

a jak to s nimi vlastně skončí?
Nikdo je neviděl jak se spolu loučí
asi je jim pořád oboum spolu hezky
bez sebe by umřely nejspíš stesky
angelblack.blog.cz

nemocinkaná

21. října 2010 v 8:40 | Silmarilli |  moe vykecávky
Věřím,že si říkáte,že tenhle blog už defakto nefunguje. Ale tak to není. Je toho jen poslední dobou trošku moc a já nemám ani jak se dostat na počítač. Doma je to už definitivně v čoudu takže dostat se na počítač bez hromady komentářu či připomínek,je vyloženě umění. Ale někde tam v pozadí se svítí na lepší časy takže to tu neuvadne. Tady nikdy! Tady to miluju!
Momentálně jsem nemocná v uterý jsem byla u doktorky ta mi oznámila,že je to nejspíš opět Absces. Takže směr na ORL,kde mi to řezaly... ted každý den tam chodím na otevření rány a vymačkání hnisu. Vždycky knučím jak malá holka...ale nevadí.... Asi jsem si to něčím zasloužila.... Navíc ,neumírá se na to,takže to nějak vydržím....Doufám,že se máte líp

že by to zase přišlo?

7. října 2010 v 8:56 | Silmarilli |  moe vykecávky
angelblack.blog.czNějak je toho na mě poslední dobou docela dost a já nevěděla,kde mi hlava stojí. Natož se dostat sem a napsat vám něco :) Mám toho v hlavě tolik,že nevím kde začít.Možná nikde. Neím,jestli to sem chci psát. Už proto,že nic z toho není moc veselé. Sice jsem blog založila hlavně kvuli tomu,ale ted nějak nevím. Všechno si dělám dvakrát tak složitý a je toho tolik,že ani kdybych chtěla tak nevím kde začít. Musím si to všechno urovnat v hlavince abych neudělala žádnou blbost. Vždycky jednou za čas to těžké období příjde a já se ho bojím jako čert kříže. Právě přišlo a já zjištuju,že i když jsem si myslela buhví jak jsem připravená,zjištuju,že nejsem. Je to vždycky těžší než si myslím,ale já to zvládnu. Musím! Nebo ne ?

Podzimní deprese, jarní únava, syndrom chronické únavy

5. října 2010 v 16:07 | Silmarilli |  Deprese
Podzimní deprese, jarní únava, syndrom chronické únavy - ano či ne??? Jsou skutečně nezbytným doprovodem zimní části roku nebo je to spíše sugesce podporovaná  nerespektováním přírodních zákonitostí?

Na neustále opakované přirozené změny je v Přírodě vše spolehlivě připraveno. Všechno živé se jim dokáže
bezproblémově přizpůsobovat, nás lidi nevyjímaje. Člověk, jako patrně nejsložitější
organizmus,
je k tomu vybaven nejdokonaleji a dokáže žít na Zemi prakticky kdekoliv. Silná kostra spojená klouby, svalovou soustavou, dýcháním s oběhem krve, příjmem potravy a vylučováním a mnohým dalším tvoří zdánlivě velmi komplikovanou tělesnou soustavu. Jakoby příroda předem "věděla",
že
navíc ještě
bude člověk líným a pohodlným, celou tu složitost, která vyžaduje neustálou korekci k vyrovnávání, "vybavila" něčím, co se nazývá biodynamika lidského těla, která spolehlivě onu potřebnou korekci bude nepřetržitě, po celý čas života daného člověka zajišťovat. Dosahovat bez problémů oné kýžené rovnováhy tělesných systémů přirozenou chůzí za pomoci zemské gravitace. Vše na Zemi ji musí překonávat, člověku pomáhá.