Březen 2011

Točím se....a stále se točím

9. března 2011 v 15:07 | Silmarilli |  moe vykecávky
Pořád mám tendenci ohlížet se za miulostí i když bych jí měla nechat plavat. Tak nějak se asi neumím rozloučit se starými přáteli a se starým životem. Kvuli své tvrdohlavosti a pocitu křivdy,který možná ne vždy byl oprávněný,jsem o moc přišla. Smula jen,že tohle si lidé uvědomí až když je pozdě a těžko se dá něco napravit. Plno lidí jsem zklamala a plno liádí zklamalo mě. Vím,že tím že se o tom donekonečna budu jen bavit se nic nezmění,ale já tak nějak nevím co kde a jak uchopit aby všechno bylo zase v pořádku. Možná si jen nedokážu připustit,že plno věcí už nejde zpravit.
Jako například vstah se svými rodiči. At jsem na ně nadávala sebevíc pořád jsem ,tedy aspon s mamkou,měla docela krásný vztah. Ted po něm není ani památky. Nepovídáme si ,téměř se nevídáme a když už si zkřížíme cestu tak obě pracně hledáme témata o čem se bavit aby jsme tu druhou nerozhodili a nebo neřekly víc než by jsme chtěli. Tohle vyhíbání mě k smrti ubíjí a já si pak svou zlost vybíjím na lidech na kterých mi nejvíc záleží a kterým tímhle svým hloupím chováním akorát ubližuju. Pořád se točím v jednom začarovaným kruhu a tak nějak nevím jak z něho ven. Zase článek,který je nesmyslný ale mě pomohl