Říjen 2012

Žít vteřinou okamžiku??

28. října 2012 v 20:09 | Silmarilli |  moe vykecávky
Od jisté doby, se snažím svuj život řídit ruznými hesly. Jsou to pro mě takové motivace abych zase nezklouzle k těm nepříjemným věcem. Občas mě sice napadá,jestli bych se neměla líp,kdybych se na to prostě vykašlala a žila vteřinou okamžiku,jenže když si vzpomenu kam až mě tohle chování zavedlo, stojím si za tím,že opravdu ne!
Nesmím od svých zásad uhnout ani o píd,nebot bych v to ztratila duvěru a nevím jestli bych se dokázala vydat zase tou samou cestou.
Jsou to jednoduché zásady jako třeba : Nikdy o sobě nesmíš pochybovat- I kdžy mi občas ujede pár negativních myšlenek musím se zavčas okřiknout a myslet na to,že jsem to udělala proto, protože jsem tomu v ten daný okamžik naplno věřila a tak to má být. Na vše se snaž nahlížet co možná nejvíc pozitivně to jde - zní to zvláštně a občas si připadám i trošku hloupě,když vykřikuju že něco je fajn ,protože a bla bla bla a přitom spíš převažuje to zlé. Jenže tak dlouho to omílám až tomu snad začínám i věřit. Nikdy nespoléhej na ostatní - Tak tohle se mi dodržuje hodně těžko. Je to něco kdy často sejdu z " cesty" protože jsem typ člověka co má rád vedle sebe oporu. Co rád věří v to,že ho má někdo opravdu rád a bude za něj bojovat. Nikdy nedávej klukovi možnost aby tě zlomil, vždy si vzpomen,že ti za to nestojí- Tohle je možná to nejproblematičtější. Vždycky mi to vycházelo,jenže pak jsem pochopila proč. Žádného kluka ač jsem ho mohla mít ráda sebevíc,jsem si k sobě nepustila. Jasně blábolili jsme a bavili se spolu,ale nepustila jsem si ho přez ty bariery vystavěné kolem mého srdíčka a zjištuju,že mi tak bylo líp! Jeden se totiž oběvil. Ted s ním bydlím a tak moc jsem mu otevřela své srdíčko,že mám občas pocit,že se mi houpe jenom na uzkém provázku a každou chvilku mi ho muže na dobro ukrást! Jasně byl to ze začátku krásný pocit a svým zpusobem je i ted. Bohužel si až příliš uvědomuju svá rizika. Nehledě na to,že kvuli tomu začínám veškeré mé body porušovat!
Jsem jako poblblá pubertačka, a to jsem si myslela,že touhle fází života jsem si už prošla a zvládla jsem ji - v tomhle směru- výborně!
Muj problém je ten,že svá stanoviska musím držet podkontrolou,v momentě jak povolím tak už to pojede z kopečka. Vím to! A zastavit to jde jen velmi těžko a mám strach,že už byhc znova neměla sílu na to se z toho dostat! Co když už bych to podruhé nezvládla? Moc živě si uvědomuju jakou práci a usilí jsem musela vynaložit po prvé....


Grafika

28. října 2012 v 10:31 | Silmarilli








Fotky západ slunce

28. října 2012 v 9:05 | Silmarilli |  Moje fotky

Za mou nepřítomnost,který trvala několik měsicu,jsme si zase s přítelem nafotili pár krásných foteček. A myslí si,že by byla škoda se o to nepodělit. Budu jsem ted ty fotky přidělávat tak nějak seskupinkované,ale už po mě prosím nechtějte kde jsem to fotila. Nevím jestli bych si u každé fotky vzpoměla :) a at už to neobkecávám tady to máte :)




Srdíčko

27. října 2012 v 18:41 | Silmarilli |  Moje Básnicky
Někdo svírá moje srdce,
Drtí ho a odmítá ho nechat jít.
Naše láska ted chutná hořce,
Nech ho, opravdu chce odejít...

Myslíš si,že když mé srdce zadržíš násilím,
že se všechno zlepší?
Tomu snad sám nevěříš,
Je to čím dál horší a horší...

Máš poslední možnost rozloučit se,
pak odejdu a už mě nikdy neuvidíš.
Na co budeme dál za lži schovávat se,
Najdeš si brzo jinou lásku, však uvidíš
!

LAYOUT VÍLA

27. října 2012 v 11:32 | Silmarilli |  Layout
Takže.. myslím po dlouhé době jsem se rozhodla zase spatlat náký ten layout. Tenhle si myslím,že vypadá celkem ucházejícně :) No aspon v momentální chvíly,kdy jsem ho právě dodělala :) Takže posudte sami svýma kritickýma očima :)Zaujala mě ta víla na tolik,že jsem prostě neodolala a něco s ní zkusila spatlat. Takže NÁHLED tam se mužete kouknout jak to vypadá Potom co se týče PRAVIDEL to snad nemusím ani rozepisovat každý podle mě chápe co se muže a nesmí a pak STAHOVÁNÍ

" škatulka"

25. října 2012 v 17:51 | Silmarilli |  moe vykecávky
Když jsem mimo domov a mimo počítač ,napadá mě tolik věcí ,které bych tu chtěla napsat. Tolik témat ke kterým bych se chtěla strašně moc vyjádřit.Bohužel , když přijdu domu a usednu za svuj počítač, mám poněkud vykouřeno! Vím o čem jsem chtěla psat,jenže nemužu seřadit ty správné myšlenky aby ten článek vubec dával smysl!
Nechci tu jen tak plácat. Chtěla bych aby mé články dokázali vyjádřit mě a mé pocity, nic méně zatím se to vyvíjí uplně opačně.No aspon mužu říct,že to jde pořád z mé hlavy takže to já jsem,ale ne taková jaká bych se tu chtěla předvést.
Je vlastně zvláštní jak snadno se dá zaškatulkovat lidi do ruzných skupin.
Tak třeba, když příjdu do práce nebo do nového prostředí, všichni mě tak nějak odstrkujou v domění,že jsemten typ,který je pověstný svou slušnákovskou povahou. Taková ta užalovaný holka,která musí jed podle těch zařazených pravidel a nesmí u píd odstoupit. Mé opravdové kamarádky a kamarádi mají o mě zase představu,že jsem pravý opak. Holka,která se chce jenom bavit, háže vtip za vtipem a je veselejší než sluníčko. Pravidla? Na co.... Lidi z kterýma si převážně píšu mě mají zase za strašně inteligentní stvoření a hlavně děvče,které porozumí druhým a umí poradit a vyslechnout. Namísto toho chytrá? Čeština to absolutně neovládám,počítám,že i v tomhle článku bude víc chyb,než mám prsty na rukou.Navíc jsem hloupá jak broky , jenom přikyvuju když mi někdo něco vykládá a používá, pro mě, ty neznámá slova co vubec netuším co znamenají.
Zatím co veskutečnosti to nechápu, nikomu jsem nedala , aspon né vědomě, podnět k tomu aby si mě zařadil do náké skupiny. Je to zvláštní ,ale nejmín se mi líbí pověst slušnačky a to proto,že mě často neberou do party. Bojí se,že bych je snad práskla nebo co...Je to těžké,bohužel té " škatulky" kde jste zařazení se jen tak nezbavíte...

1.8 kabátek :)

22. října 2012 v 19:42 | Silmarilli |  Změny blogu
tak vás tu zbloudilé duše vítám :) opět je zima a tak je na čase převleéct svuj blog do zimního kabátku aby mi neumrzl :) Tentokrát je to moje výroba komplet a taky to tak vypadá . Nelekněte se toho menu a podobně,ještě to není dodělané.Tak strpeníčko prosím :)
Název: winter ( jak nečekané )
Autor: já a obrázek z googlu
Time: 22.10.2012 - 15.11.2012



Ivyová Alexandra - Spoutání temnotou

21. října 2012 v 9:32 | Silmarilli |  Knížky co sem četla
Jealin byla i mezi upíry výjmečná. Ostražitá, jako břitva nabroušená válečnice s dokonalými schopnostmi,které ještě umocnil výcvik agentky pro zvláštní ukoly. Nyní dostala zdánlivě jednoduchý ukol - předvést před komisi Ariyala,prince sylvermystu, temných skřítku. Vědělo se o nich,že jedna jejich skupina je nápomocná Temnému pánovi při návratu k moci, znamenajícímu zkázu světa démonu i lidí.

Ariyal se snažil této pohromě zabránit a moc dobře věděl,že není času nazbyt, proto ho rozhodně nehodlal ztrácet před tribunálem. Nesmělo ho zdržovat nic, ani krásná upíří Lovkyně. Musel si však přiznat,že od prvního okamžiku, kdy jí spatřil, i po mnoho dalších, kdy se k němu chovala jako nepřítel, cítil k té pozoruhodné ženě obdiv, touhu a lásku. Jaelyn , ač se tomu bránila sebevíc, byla k nádhernému Sylvermystovi přitahována stejně neodolatelně...

Jako by osudem bylo určené,že právě oni dva a jejich láska sehraje klíčovou roli v bytvě o všechno

Jak bych to shrnula... Nebyl to špatný díl.Její knížky mě prostě baví,takže i tuhle jsem si přečetla s jistou radostí a bavila mě,ale né tak jak všechny ostatní. Nevím. Není špatná. Jenom jsem se přistihla jak čtu a myšlenkama jsem uplně někde jinde a taky se do čtení tohohle dílu kolikrát musela přemlouvat. Neříkám,napsané to má opravdu skvěle,děj je taky určitě zajímavý ale nedokázalo mě to řádně do knihy vtáhnout...

Ivyová Alexandra - pohlceni temnotou

21. října 2012 v 9:29 | Silmarilli |  Knížky co sem četla
Layla neví o svém puvodu vubec nic kromě toho,že jeden z jejich rodiču musel být džin. Podědila po něm některé nadpřirozené schopnosti, ale jako kříženec je muže využívat jenom omezeně. A přitom by tolik potřebovala, aby byla schopná předevšemi ubránit malé dětátko, které se cestami osudu ocitlo v její péči.To dítě je naprosto neobyčejné neroste,nestárne , ale Layla ho miluje a jako každá matka chrání...

V nerovném boji proti všem získává mocného nečekaného spojence - mocného upíra. Tane je drsný válečník a bouřlivý milovník, ale žena v nesnázích v něm probouzí city, o nichž si myslel,že jsou už dávno pohřbeny v jeho minulosti... Boj s osudem není zdaleka vybojován , ikdyž má dvojice na své straně věrného pomocníka, kamenného chrliče Leveta...

Tenhle díl bych zařadila mezi ty povedenější. Hlavní hrdinové mě svými povahami vyloženě chytli za srdíčko. Navíc jsem některé věci určitě nečekala. Aby jste chápali všechny knížky od ní jsou zkvělé jenom už tak trošku máte nastíněné jak dopadnou,kdežto i když tu bylo vidět jak to nejspíš zkončí i tak mě tam zvládla skvěle dostat :)

Ivyová Alexandra - Za hranicí temnoty

21. října 2012 v 9:26 | Silmarilli |  Knížky co sem četla
Salvátor Guiliani, mocný král vlkodlaku,čelí hrozbě zániku svého rodu.Již několik staletí se nenarodil žádný čistokrevný vlkodlaka těch,kteří vzniknou proměnouz lidí, je také stále méně. Už třicet let upíná své naděje k nalezení čtyř ztracených sester, posledních vlkodlačic, jimž koluje v žilách čistá krev. Až dosud byl vždy zklamán. Jedna sestra byla neplodná, druhá se zalíbila vládci upíru, třetí jakoby zmizela z povrchu zemského..
¨
O to více radosti mu přináší setkání s Harley, poslední ze čtveřice. Ve chvíli, kdy zavětří její vuni, divoká touha po ní vymaže všechny jeho ostatní instinkty. Avšak když ji osvobodí ze zajetí nečistých vlkodlaku, musí se vypořádat se zjištěním, že nádherná, nezávislá Harlej vzdorně odmítá stát se jeho vyvolenou...

Harley se naučila neduvěřovat všem vlkodlakum, jejich arogantnímu krále vyjímaje. Nechce přivést na svět mládata proti své vuli, a to ani s mužem,ze kterého se ji chvěe každičký nerv v těle. Salvátor je přesto klíčem k budoucnosti - pokud podlehne jeho temné, dravé touze a společně se postaví dábelskému nepříteli, mají naději...

Z tohohle dílu jsem měla menší obavy. Přecejenom miluju Ivyovky skrz to jak nádherně píše ,ale i k mé vášni o upírech,takže když vyšel díl v podstatě jenom o vlkodlacích, bála jsem se,že mě to bude nudit a pudu to čísst z jisté povinnosti. Na místo toho mě ,ale opravdu zase velmi překvapila. Ivyová se toho zhostila tak výborně,že jsem to hltala stejně jako všechny předchozí díly! Takže moje obavy byly zase zbytečné...
Nicméně krapítek mi tam vadil fakt,že ze Salvátora v prvních dílech dělá strašné monstrum a ted je to užasný milovník žen. Chápu tu změnu je to logické nicméně měla jsem problém se vžít na plno do děje,když byl hodný a miloučký....

slza

20. října 2012 v 23:13 | Silmarilli |  Moje Básnicky
Láska je krásná věc,
když dva se rádi mají...
Láska je nenávist,
když jeden z nich zradí...

Tohle se nám ,ale nikdy nesmí stát.
Ty nejsi jen muj miláček,ale i kamarád..

Slzy zmáčí moji tvář,
když ublížil si mi zas.
Slzy tečou a mají moc rychlí zpád,
jako když prolomíš hráz!

:D:D

20. října 2012 v 10:12 | Silmarilli |  Kravinky (Kam to dát ??)
Nemá chybu !



Sněhurka a Lovec

19. října 2012 v 18:13 | Silmarilli |  Movie
Uplně náhodou jsem asi zhruba před rokem a kousek narazila na zmínku o Krtisten Stewart,že má natáčet nový film,který by se měl jmenovat Sněhurka a Lovec. Když jsem si přečetla o čem by ten film měl být - a že už to vyplívá z toho názvu :) - Okamžitě jsem si ho přála vidět.
Jenže se mi moc nepoštěstilo,když byl v kině tak jsem ho propásla a až ted před pár týdny jsem měla konečně možnost tenhle film shlédnout. Mám ráda filmi z touhle tématikou a jelikož jsem jich viděla opravdu hodně trošku jsem se bála abych nebyla zklamaná.
A ted už rovnou k ději. Řekla bych,že ve filmu nic nescházelo. Bylo tam napětí, příroda, akce a taky samozřejmě vyhrálo dobro :) Co mě ale trošku mrzelo,že z mého hlu pohledu tam nakousli začíající lásku sněhurky ke svému lovci a tak
trochu mi tam chyběl romantický záběr, který by vystihoval to slavné " a spolu žily štastně až do smrti". Nevím k tomhlu filmu mě to tak trošku pasovalo a trošku jsem zustala sedět paf,když film hodil závěrečné titulky to mi přišlo trošku nedokončené.
Ale jinak celkový dojem z filmu bych řekla pozitivní! Byla jsem opravdu zvědavá na Kristen Stewart, jak se ujme téhle role a myslím si,že se jí zhostila výborně.Měla jsem jí pořád zafixovanou jako zamilovanou pubertačku do upíra, takže prvních pár minut filmu jsem měla potíž se ponořit řádně do děje,ale pak jsem si zvykla a než jsem stačila mrknout film byl u konce, což mě taky mrzelo.....

halloween

17. října 2012 v 18:36 | Silmarilli |  moe vykecávky
Svátek Halloween pochází od Keltů. Svátek se slaví, ještě před Kristem. Halloween vznikl mezi starokeltskými kmeny v dnešní Velké Británii, Irsku a severní Francii. Pohané věřili, že fyzický život začíná zánikem. Proto slaví právě v tento den, protože věří, že 31. Října a 1. Listopadu, protože tady toto datum začíná období chladu, tmy, rozpadu a smrti. Keltové uctívali božstvo Samhaina (Samhain v překladů znamená konec léta).

Miluju tento svátek a strašně mě mrzí,že se neslaví u nás. Píšu to tu sem už šest let a za tu dobu si za tímhle názorem stojím. Mrzí mě ,že místo toho máme dušičky. Podle mě v podání Halloweenu je to víc zábavnější. Jasně vím,že je to svátek,kdy si všichn i vzpomeneme na své zemřelé a jdeme zapálit za ně svíčku,ale tím že nad nimi budeme truchlit a akorát si víc připomínat fakt,že už tu s námi nejsou,není lepší to využít líp? Převléct se do ruzných masek a chodit z dětmi od domu k domu a dětem udělat radost. Nebyl by to hezký pohled,kdyby jste se se svým dítkem vydali do ulic převlečeni do ruzných masek a všude se to hemžilo taky převlečenými bytostmi? Strašně se mi ta představa líbí.... Prto si plánujeme s přítelem letos ten halloween víc vychutnat. Vydlabeme si náké ty dýně a možná si to tu vyzdobíme, už to mám promyšlené.... pak sem možná dám náké fotky :)


starosti

15. října 2012 v 18:49 | Silmarilli |  moe vykecávky
Je zvláštní jak rychle některé věci plují....Před pár lety tu bylo tak živo...tolik lidí sem chodilo,s tolika lidma sem si vyměnovala své názory i když mnohdy nestály za nic a ted ? Mrtvo! A co je zvláštní? Svým zpusobem se mi to líbí....Mohu to stále psát jakoby si to četla horda lidí,ale ten pocit toho,že je to zase jenom soukromé....
Možná mě to naplnuje víc než by mělo..Dobře,přiznám se. Trošku by mě těšilo,kdyby mi sem občas přibil nějaký ten komentář k mé tvorbě,to by ale potěšilo asi každého. Budu to už psát nejspíš po stopadesáté - mě to určitě nevadí :)- když se zahledím do svých starších článku...chce se mi nad některými věci smát. Ano neměla bych zapírat své názory,protože bych ve své podstatě zapírala samu sebe,ale některé problémi s kterými sem se mordovala.. a pomalu mě to přišlo jako otázka života a smrti. Je to prostě usměvné. Navíc ty starosti k tomu věku prostě patřily. Stejně jako až za pár let budu koukat zase na tyhle články,bude mi to připadat usměvné.
Plno mích myšlenek tu bylo zprávných,jen bohužel špatně z formulované...Budu tak nejspíš psát pokaždé,když budu mít trápení a budu ho chtít rychle ze sebe vyklopit.
Šest let... je možné,že už tady , na těhlech stránkách,jsem šest let? Strašně to letí...

Ivyová Alexandra- Rozbouřená temnota

15. října 2012 v 17:54 | Silmarilli |  Knížky co sem četla

Zjizvený samotář jágr se nijak netají pohrdáním společností ostatních upíru. Ale ted, jako člen mocného klanu chicágských upíru,musí splnit jisté povinnosti. Má za ukol vypátrat nezvěstnou čistou vlkodlačici a vrátit jí její sestře.Je tu ovšem problém - Regan Garrettová rozhodně nehodlá spolupracovat. A ačkoliv jí Jágr slíbil,že jí nezkřiví ani vlásek, zulíbá jí tak,že se mu ještě ráda poddá.To v něm probudí touhu, jakou necítil celá léta.Nebo spíš celá staletí....

Regan přísahala,že se nikdy nenechá ovládnout žádným mužem.A pro arogantního svalnatého upíra s ledovýma očima to platí dvojnásobně.Všechno, co Regan chce, je pomstít se těm , kteří jí léta věznili. Žádného spojence nepotřebuje, A zcela určitě nepotřebuje partnera. Už brzy si však bude muset vybrat - mezi touhou po pomstě a vášní temnou a nebezpečnou jako moc.

coment : tahle tématika mě hrozně prostě baví. Navíc veškeré Ivyovky mě chytli natolik,že s nedočkavostí čekám na další díl.Tahle knížka nebyla výjimkou,zhltla jsem jí tak rychle,že jsem to možná řádně ani nepostřehla. Každopádně hezké počtení. Stejně jako všechny jeho předešlé díly !

konečně zpátly

13. října 2012 v 22:41 | Silmarilli

Jsem...štastná? Nadšená? Spokojená? Je možné jak málo mi stačí ke štěstí? Nebo jen přeháním a zase si vše maluju až p
říliš ružově a veskutečnosti to bude zase jenom přehnaná reakce a pak příjde lítost? Abych uvedla věci na pravou míru. Konečně jsme se dokopali k tomu pořídit si internet a já jsem vyloženě potěšená vědomím,že tu zase budu moci sdílet veškeré své pociti!
Jak moc mi to tu chybělo...Až mě to trochu vyděsilo,když jsem byla zoufalá z toho,že se nemám kde vykecat....Možná přeháním,nebo si někdo řekne,že je to blbost,ale...Já byla zvyklá od mích dvanácti let sem chodit a svěřovat se...uklidnovalo mě to! Dávalo mě to takové to naplnění,že i když mám pocit naprosté beznaděje,že se vypíšu a

Je toho tolik co jsem prošvihla....chtěla jsem se vám vyjádřit k plno věcm i z osobního života i k ....no prostě ke všem :D Prošvihla jsem i šesté narozeniny mého blogu :D rozjížím rok sedmí a mimořádně se na něh těším...zvlášt pro to...že už tu budu s vámi .....všechno zase přejde a bude líp....

Citáty Alberta Einsteina

13. října 2012 v 22:28 | Silmarilli

- Nevím čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny
- Přítel je člověk,který zná melodii tvého srdce, který ti jí předzpívá když jí zapomeneš
- Pouze dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. U té první si tím však nejsem tak jist
- láska je pro smysl člověka složitější než matematika, mnohdy s neřešitelnými příklady.
- nechtěl jýt člověkem, který je uspěšný,ale člověkem,který za něco stojí.
- inteligentní lidé se snaží problémy řešit, géniové se je snaží nedělat.
- hra je jeden z nejefektivnějších zpusobu, jak zjednodušit život. Přesně to jsme dělali jako děti,ale v dospělosti jsme si hrát zapoměli
- žádné množství pokusu nemuže dokázat, že jsem měl pravdu. Jediný pokus však muže kdykoliv muže dokázat, že jsem se mýlil.
- Hlavní příčinou rozvodu, je manželství.
- Nee

- Jsme tu pro druhé lidi, především pro ty, na jejichž usměvu a blahu závisí naše vlastní štěstí.xistuje jiná rozumná forma výchova než bt příkladem - nelze-li jinak, tedy odstrašujícím.

Citáty Abrahama Lincolna

13. října 2012 v 22:28 | Silmarilli

- Lépe mlčet a být považován za hlupáka, než promluvit a odstranit všechny pochybnosti.
- Chceš-li poznat charakter člověka, dej mu moc.
- Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být.
- Nevážím si nikoho, kdo dnes není moudřejší než včera.
- Přítel je člověk, který mý tytéž nepřátele jako vy.
- Žádný člověk nemá tak dobrou paměť, aby uspěl se lží.
- Je možné stále klamat některé nebo občas oklamat všechny, ne však stále klamat všechny.
- Doutník - páchnoucí nať z plevele, která má na jednom konci oheň, na druhém blázna.
- Ten má právo kritizovat, kdo má odvahu pomáhat.
- Taktnost je schopnost popisovat lidi tak, jak se oni sami vidí.
- Nevím, čím byl můj pradědeček, spíš mě zajímá, čím bude jeho pravnuk.

Citáty George Eliota

13. října 2012 v 22:28 | Silmarilli

-Člověk má právo milovat, nikoliv si činit právo na druhého.
- Žena, která nemůže být hvězdou na nebi, chce být aspoň petrolejovou lampou doma.
- Láska k lidem je zklamaná láska k jinému pohlaví. Láska k sobě je zklamaná láska k lidem.
- Blahoslavený je člověk, který nemá co říct a nedokazuje to slovy.
- It is never too late to be what you might have been.
- Dědičnost je autobus, v němž jedou všichni naši předkové. Občas některý z nich vystrčí hlavu a pošle nám pozdrav.
- Veliký skutek, který jsme vykonali, podněcuje nás, aby celý život náš odpovídal tomu skutku.
- Zvířata jsou velmi milí společníci - nekladou otázky a nekritizují.
- Život nemůže být bez cíle - to by byla jen pouhá existence. Rovněž tak láska nemůže být bez cíle - to by bylo jen náhodné mrhání city.