Leden 2014

laciná putika

31. ledna 2014 v 7:49 | Silmarilli |  moe vykecávky
Je to opět jeden z mích výlevných textu, kdy se vykecaám aby mi bylo líp. Takže at už na muj blog narazí kdokoliv,klidně přeskočte.
Nevím kde, začít. JAk se uvést do děje abych ze sebe dotala přesně to co potřebuji? Mára by mi řekl, že přeháním a všechno zbytečně komplikuji. Prostě mám začít.
MOje máma mě vychovávavala v duchu toho co ona považuje za nejlepší ( na tom není nic špatného, ostatně podle mě to dělají všechny mámi). Oblékala mě v rize klučičích věcech a mě se to jeden čas jako dítěti i líbilo. Svoje dětštví jsem strávila v kratasech, vytahaných tričkách a teplácích.
Pravdou je, že jsem byla takový kluk. Pořád jsem někam lezla a každou chvílku jsem domu odnášela roztrhané mikiny atd.
Ale podstata věci, každá holka aspon v nějakém svém useku života chce vypadat jako princezna. Bud jako malé holky , kdy vás rodiče opravdu do princezny strojiry a nebo si to malinko vynahrazujete v dospělosti.
Já patřím do té druhé skupiny a tak každý rok s ním otom, že si zajdu na ples. BYla jsem tam pouze jednou a náramně jsem si to užila.Při mé smule mám přítela, který plesy a jiné takové události nenávidí. Tři roky jsem to trpěla, snažila se chápat a říkala si, že třeba jednou v budoucnu.
Letos mělo nastat to "budoucno." Přišel s tím, že mi chce udělat radosr a na ples pujdem. Opravdu jsem měla radost, představovala jsem si jak se vystrojím co si na sebe vezmu, co si udělám s vlasama, plně jsem se do toho ponořila. Nakonec ale stejně přišlo zklamání. Mára byl tak protivnej, že na všechno odsekávala , urážel a snažil se mi to co nejvíc z nepříjemnit. Následovalo pár hádek, které jsem většinou sice vyhrála , nicméně on nepolevil a dělal mi z toho peklo. Nakonec jsem to byla nucena odpískat.
Jsem z toho zklamaná , znechucená a unavená. Člověk vám něco slíbí , nadchne vás tím a nakonec vás to donutí zrušit. A tak místo krásných šatu, třpitivých ozdob a krásných bot, budu opět trávit večery v smradlavé putice nad laciným vínem s našimi přáteli.
Jsem z nich nejmladší a přesto mě jedinou přestalo bavit celej víkend být v lihu a pak celej týden jenom makat a čekat na víkend , kterej zase prožiju jenom vlihu. Chci z toho života taky něco mít , něco zažít.

citátky a motta

23. ledna 2014 v 10:31 | Silmarilli |  Citáty


Nikdy nedovol, aby tě strach z neúspěchu
zastavil ve hře života.
Jediný způsob jak uspět,
je nedělat si starosti s tím,
co dělají všichni ostatní.
Nebreč kvůli svým chybám.
Pouč se z nich a jdi dále.
Přestaň se obviňovat za věci,
nad kterými nemáš ŽÁDNOU kontrolu.
Přestaň se bát toho, co se může pokazit,
a raději mysli na to, co se může podařit.
Směj se, když můžeš.
Omluv se, když bys měl.
A nech být to, co nemůžeš změnit.
Nepřestávej se usmívat a jednoho dne
život už přestane bavit tě rozčilovat :)
Když ti dá život sto důvodů brečet,
ukaž mu, že máš tisíc důvodů se smát.
Nezávisle na tom, jak se cítíš, vstaň,
obleč se a jdi si za svým snem...
Žij životem bez výmluv a miluj bez výčitek…

2.5 změna

18. ledna 2014 v 11:04 | Silmarilli |  Změny blogu
Uf. Po necelích pěti měsících, jsem opět vykutila změnu. Včera večer jsem popíjela a přišla na mě menší depka. Tak jsem si se sklenučkou vína sedla za počítač a tohle z toho vzniklo. Je to chabý pokus o to aby to tu vypadalo uctihodněji. Nehodlám to ale měnit. Je zajímavé jak se vzhled stránek odráží od mé nálady. Pokud je mi dobře, volím spíš světlé a nebo veselé barvy.
Je rok 2014 a já mám pocit, že huř to už všechno začít nemohlo. Jsem malinko pověrčivá a tak pokaždé prvního ledna v novém roce se snažím aby byl perfektní, protože se říká " jak na novej, tak po celej". A pro mě to letos byla katastrofa a zatím se mě to drží tak uvidíme kdy se smula ode mě odlepí.

NO Zatím co mě se smula lepí na paty , tady je opět jediné místo,které je pro mě utěchou. Takže se o to musím patřičně starat a koneckoncu proto ta změna :)

J.R. Ward -Milenec z věčnosti

14. ledna 2014 v 10:39 | Silmarilli |  Knížky co sem četla
Série : Bratrstvo černé dýky
Díl: 2
Žánr : Sci-fi a fantasy
Rok vydání : 2010
Rok vydání v originále:2006
Počet stran : 464
Nakladatelství : Baronet

Autorka se vrací do stínu Caldwellu aby vyprávěla čtenářum další dobrodružstvý členu bratrstva. Tentokrát se středem děje stává Rhage, nejlepší bojovník mezi upíry a nejnenasytnější milenec. Rhage byl proklet a v duši mu zuří démon, který jej činí nebezpečným pro všechny v jeho okolí. O to větší starost chová i smrtelnou dívku Mary, vrženou do světa upíru a svěřenou v jeho péči, o níž ví, že je k němu přitahována stejně intenzivně , jako on k ní.
Hodně jsem tento díl porovnávala s tím první, což bylo dobře, protože díky tomu se mi to celkem líbilo. Řeklabych, že jsem se nepletla s tvrzením, že se snad autorka s kařdým dílem bude zlepšovat, protože tady to tak vypadá. Nepusobilo to tak stroze a člověk se do příběhu líp ponořil a ikdyž jsem konec čekala, že se něco stane tak aby to dopadlo dobře...i tak mě příběh velmi zaujal. A hlavně celkem bavil...

J.R. Ward - Milenec z temnot

9. ledna 2014 v 10:29 | Silmarilli |  Knížky co sem četla
Série : Bratrstvo černé dýky
Díl: 1
Žánr : Sci-fi a fantasy
Rok vydání : 2010
Rok vydání v originále : 2005
Počet stran : 464
Nakladatelství : Baronet

Uvodní román slavného cyklu, představuje tajné bratrstvo šesti upírských bojovníků, ochránců svého rodu. Ti ve skrytu noci vedou nekonečnou a neuprosnou válku se svými odvěkými nepřáteli o svá uzemí v Caldwellu. Nejkrvežíznivějším z nich je vůdce bratrstva, Wrath,Který touží odplatit dávnou vraždu svých rodiču. Avšak když jeden z jeho nejstarších bojovníků padne a zanechá po sobě nevlastní dcer, musí za ni Wrath převzít zodpovědnost.

Tak tohle j obrovskou senzací a již mnohokrát mi tahle série byla doporučována. Nakonec jsem se rozhoupala a pustila jsem se do toho. Kniha nebyla vubec špatná i když pravdou je, že první díl pusobí trošku amatérsky. Taky vzhledem k tomu jakou povahu autorka hlavní hrdince udělila,mi neseděla pasáž kdy se hned vrhla po Wrathovi. To mi přišlo trošku přehnané. Na druhou stranu se mi to celkem líbilo. A rozhodně se pustím i do dalšího dílu.
Začátek příběhu na mě působil trošku amatérsky a jediné co mě drželo číst dál je fakt, že tato série kolem sebe vytvořila hlasitý rozruch a já jsem si říkala, že bych to měla také zkusit.
Přišlo mi uhozené, jak hned v několika minutách potom co se Wrath setkal s Beth se na něho vrhla. Absoplutně mi to nesedělo k její povaze, kterou jí spisovatelka snažila přiřadit.
Když bych se přenesla přez tenhle fakt, že až nepochopitelně se chovala jako trubka na začátku, pak se to trošku vybarvilo a bylo to o něco lepší. Já osobně nechápu, kde se ten rozruh kolem Bratrstva vzal. Nechápu z čeho pramenil, protože upřímně řečeno, četla jsem daleko lepší upířiny. Aspon dle mého názoru.
Napříč tomu všemu to hodnotím jako lehkou oddychovku, kdy nemusíte nad ničím přemýšlet a jen prostě čtete. Čte se to rychle, svižně a spisovatelka, podle mě, zbytečně s ničím neotálí. Což je na druhé straně zase plus a já můžu jen doufat, že se s dalším dílem , bude autorka jen zlepšovat...

citáty a motta

7. ledna 2014 v 10:27 | Silmarilli |  Citáty

Všechno, co potřebuješ, k tobě příjde ve správný čas

Jsem Silná, protože jsem byla slabá. Jsem nebojácná, protože jsem se bála. Jsem moudrá, protože jsem byla hloupá

Budoucnost patří těm, kteří se na ni připravují již dnes

Usmívej se před lidmi, kteří tě nenávidí, zbaví je to síly

Nikdo nemůže dělat VŠECHNO, ale všichni můžeme udělat NĚCO!

Uspěch je cesta, po které je nutné kráčet každý den

Ve slovníku uspěšných lidí se nevyskytuje slovo, zkusím to. Namísto něj používají : Udělám to!

To co si o Vás myslí druzí lidé není ani váš problém ani vaše starost

Bojíš se, bojím se

3. ledna 2014 v 10:24 | Silmarilli |  Moje Básnicky

Nový rok můžeme začít básničkou. Opět se vracím do stádia, kdy všechno uzavírám do sebe a nikomu neřeknu ani slovíčkem jak moc se trápím. Pak se o samotě jednou opiju a v opilosti z toho vzejde něco takového. Není to dokonalé, ale napsané od srdce



Bála jsem se života s tebou
vždyt ublížit by jsi mi mohl,
klidně vyřčenou jedinou větou

Bála jsem se života bez tebe
Vždyt k čemu by byla hvězda,
kdyby jí chybělo nebe

Bála jsem se stát a nic neudělat
Byl by mi vůbec život k něčemu,
kdybych se učila jím jenom proplouvat?