Říjen 2015

Už se to blíží....

31. října 2015 v 11:26 | Silmarilli |  moe vykecávky
Jestli jsem nervozní ? Hodně. Pár dní se ted rozhodně nevyspím. 2. Listopadu jedu do Prahy na operaci, kdy mě budou v noze rovnat kost a dát mi tam něco jako dlahu , abych ještě pár let chodila. Ani nemám náladu tady něco psát.Ve své podstatě bych měla poděkovat svým nejbližším že mě ta vystresovaly. To bylo pořád " bojíš se ? Já bych se hrozně bála. Nikdy nevíš co všechno se může stát. Navíc bdaleko od domova. Nikdo tam za tebou ani nepřijede. Já bych určitě panikařila!" A kdo má po tomhle být v klidu. Už to poslouchám dva měsíce a začíná si to vybírat svou daň.
No tak já se svámi rozloučím, protože nevím kdy se příjdu. KDy mě pustí domu atd. Takže se tu zatím mějte pěkně...i za mě! :)

Věnec

29. října 2015 v 8:59 | Silmarilli |  Tvoření
Když jsem zveřejnila můj poslední výtvor už jsem měla rozpracovaný tenhle krásný věnec. Moc často sama sebe nechválím, ale jednak jsem ráda, že jsem stále u tohohle vydržela a jednak si myslím, že to nevypadá nějak špatně. Jistě chybky tam stále jsou, ale i ty časem snad zmizí :) Tak co na to říkáte vy ?


Co víc říct, nevím co mám dělat

27. října 2015 v 19:53 | Silmarilli |  moe vykecávky

Tenhle článek píšu příliš rozčílená, než aby dával možná smysl. Nicméně je to něco co mě tíží a to co se odehrálo dneska, mě bohužel přesvědčilo jak moc o tom potřebuji mluvit...
Každé dítě svých rodičů má nejspíš období, kdy opravdu nechce být jako oni. Kdy si ze všech sil přeje být jiný a zcela odlišný. I já jsem si tohle říkávala celý život. Otec s náběhy alkoholismu, díky kterému je občas trochu agresivní, nejspíš není ten správný příklad ukázkového rodiče, podle kterého by jste chtěli být.
Často jsem si říkala, že když už bych se chtěla někomu podobat spíš mamce, ovšem i ona má své mouchy, stejně jako každá bytost. Strašně se mi na mamince vždycky líbilo, jak byla zásadová a ještě některé charakteristické vlastnosti, které jsou ted už možná mírně na obtíž.
Co jsem nikdy nechápala a nechtěla jsem nikdy po ní zdědit, je její pesimismus. Od malička se netajila určitými negativními názory, které nás děti ovlivnili. Jako že, vánoce uplná zbytečnost, na co mít hezký stromeček, když ho za tři dny uklízí.Nebo když jsem se jí svěřila, že bych jednou chtěla mít svatbu tak řekla " zbytečnost, stejně se akorát stejně rozvedete a zbytečně vyhozené peníze!" Z čeho mít tedy ze života radost, když má na všechno takový náhled ? V pondělí jdu do nemocnice a dneska jsem u mamky byla na návštěvě, bohužel jsem dorazila v momentě kdy se trochu pohádala s tátem a tak není divu, že nebyla ve své kůži, nicméně přišla i její kamarádka a rozjela se zajímavá debata.
V podstatě si už naplánovala, že nejdéle tu bude do 65 let, protože důchodu se nedožije tím pádem déle pracovat nechce a tak si 65 letech hodlá hodit mašli. Navíc se svěřila, že jí vlastně na životě už vůbec nezáleží, že na něm nelpí. Proč ? Proč říká takové věci ? Copak by chtěla aby její vlastní maminky jí několik let připravovala na to, že dobrovolně umře ?!
Měla jsem na jazyku tolik ošklivých věcí co jsem jí v tu chvíli chtěla říct, že je sobecká, myslí jenom na sebe, že nás tu chce nechat, že své budoucí vnoučátka na které se udajně už těší tady vlastně jen tak nechá....Tolik lidí by chtělo žít a ona to jen tak chce zahodit ? Dobře, je to možná ještě daleko, jenže ona má tyhle řeči čím dál častěji. Jakoby mě na to pomalu připravovala, že už tu dlouho být nehodlá. Co mám dělat ??? Je tak nasáklá nechutí žít, až mě to děsí. Dávno jsem si zvykla, že ačkoliv by pro mě udělala hodně nikdy jsem od ní nezažila pravou podporu, protože kdykoliv jsem jí potřebovala, vždycky jsem jí musela utěšovat, protože se začala hroutit.
Pamatuji si když mi bylo dvanáct a musela jsem nastoupit do nemocnice, tak se na příjmu rozbrečela a já jí šla utěšovat že to bude dobrý, že se to zvládne, že o nic nejde. Já jí tady potřebuiu i za tu cenu, že její opěrný bod budu já. Co dělat s člověkem, který už vlastně svůj život vzdal???
I když jsem mívala takovéhle myšlenky a sklony a mockrát jsem se vlastně chtěla sama připravit o život, tak mě vždycky zachránilo, že v hloubi duše jsem věděla, že to udělat nechci a vždycky jsem doufala že příjde den a bude líp. A on skutečně přišel, protože jsem nezapšklá,ale co má přijít za člověkem, který už nechce aby mu něco pomohlo?

Jsem unavená a vyčerpaná.

Christina Lauren - božský bastard

27. října 2015 v 11:26 | Silmarilli |  Knížky co sem četla
Origin. Název : Beautiful Bastard
Série : Božský bastard
Díl : 1
Rok vydání : 2013
Rok vydání v ČR : 2013
Počet stran : 304
Nakladatelství : Jota

Chloe Millsová, zatraceně chytrá a pracovitá studentka obchodní administrativy, má jediný problém: svého šéfa, Bennetta Ryana. Je náročný, neomalený, bezohledný - a naprosto neodolatelný. Božský bastard.

Bennett se vrátil z Francie do Chicaga, aby zaujal významný post v obrovském rodinném podniku. Vůbec nečekal, že ta asistentka, která mu v zahraničí na dálku pomáhala, je nádherné, nevinně provokativní - naprosto nesnesitelné - stvoření, se kterým se teď bude muset vídat každý den. Navzdory drbům nikdy nebyl příznivce románků na pracovišti. Jenže Chloe pro něj představuje takové pokušení, že je ochotný pravidla ohnout - nebo je rovnou poslat k čertu -, pokud to znamená, že bude jeho. Kdykoli a kdekoli.

Když ovšem jejich vzájemná touha dostoupí zlomového bodu, budou se muset Bennett a Chloe rozhodnout, co všechno jsou ochotni obětovat, aby jeden druhého získali.

Asi bych měla začít rovnou do zaáčku, byla jsem překvapená jak rychle se děj začal rozbíhat. I když nemám ráda sálodlouhé obkecávání, než se člověk dostane k něčemu podstatnějšímu, tady to zase bylo možná až extrémně rychlé. Což ničemu zas tak nevadilo, jen že jsem očekávala nějaký pomalejší start.
Abych to možná co nejvíc zkrátila, příběh byl dost tuctový a v podstatě od začátku tak nějak tušíte jak to celé bude probíhat.Chápu, že v tomhle žánru možná není uplně lehké napsat něco originálního,ale v podstatě každá věta co čtete, vám pět minut předtím koluje v hlavě, že to tam určitě bude.
Konec knihy byl taky hrozně a zbytečně uspěchaný. Měla jsem pocit, žeb to chce mít autorka hodně rychle za sebou, což se jí i povedlo. Nic světoborného to opravdu teda není.....

Dickinson Matt - smrtící chaos

22. října 2015 v 8:55 | Silmarilli |  Knížky co sem četla
Rok Vydání : 2012
Rok vydání v ČR: 2012
Počet stran : 304
Nakldatelství : Fortuna Libri

Zdánlivá drobnost - mávnutí motýlích křídel - uvede do chodu řetězec dramatických událostí a osudově ovlivní životy mnoha lidí. Matt Dickinson ve své mistrně napsané próze zavede čtenáře v krátkých "klipových" vstupech do rozličných prostředí - třeba na severní stěnu Mount Everestu, na palubu Boeingu 747, k jezeru Malawi, na dostihovou dráhu - a nechá je se zatajeným dechem sledovat klíčové okamžiky v životě svých hrdinů. Román vycházející z teorie chaosu je určen všem, kdo milují napětí, ale nespokojí se jen s povrchní četbou. Klade řadu provokativních otázek a přináší překvapivé odpovědi.

Někteří přežijí. Jiní zemřou. Všichni jsme propojeni.

I když jsem si na toto téma přála přečíst knihu už hodně dlouho, pořád jsem ton odkládala. A abych byla naprosto upřímná, bylo to zajímavé, velmi lehké čtení a člověk knihu mol kdykoliv odložit a zase se k ná vrátit. A i když jsem od knihy očekávala něco malinko jiného, nebylo to špatné a nějak nelituji, že jsem si knihu pořídila :)


Rezistence

18. října 2015 v 16:51 | Silmarilli |  Movie
Samozřejmně jak je známo, film na knihu nikdy nemá a tak se snažím svoje očekávání co nejméně mírnit, abych ve výsledku nebyla jen zklamaná. Než jsem tenhle snímek zhlédla, četla jsem komentáře uživatelů na csfd.cz jaký mají názor. Byla jsem příšerně zklamaná když jsem četla jednu negativní výtku za druhou a tak trochu mě to odradilo. Nicméně i tak mě ted přítel ukecal a společně jsme se podívaly na rezistenci.
Prvně musím říct, ž to třeba ani není nejdokonalejší film , který byl natočený, ale taky musím dodat, že nechápu kde se vzalo tolik kritiky?! Copak věčinu lidí těší, když můžou něco strašně pomluvit a zhodit, když by sami nic takového nedokázaly?
Tak jsem se rozčílila a ted k samotnému filmu. Jak už jsem psala určitě je plno lepších věcí, ale i tak se mi to líbilo. Měla jsem z herců pocit, že jsou daleko zkušenější ( což taky určitě jsou) a to podle mě přidalo na kvalitě filmu. Nechybělo tam plno akce stejně jako v knizu, což jsem byla ráda. Stejně jako v knize i tady se nepřestávám rozčilovat nad Calebem, a nejraději bych ho rozcupovala na kousky :) což je pochopitelné :)
Jinak si myslím, že Rezistence si nevedla vůbec špatně a můžu jenom doufat, že Aliance si povede ještě lépe :)

OBSAH

Z Tris a Čtyřky se během okamžiku stali psanci podobní lovné zvěři. Nikde není klid a bezpečno, vůdkyně sekce Sečtělých je s pomocí ozbrojené sekce Neohrožených neúnavně pronásleduje odhodlaná dostat je za každou cenu. Současně nechává pochytat další divergentní lidi, kteří do stanoveného společenského systému nezapadají. Vystavuje je krutým testům, aby odhalila vhodnou osobu, jenž jí může pomoci rozluštit dávné tajemství. Tris a Čtyřka zjišťují, že mají víc spojenců, než se zdálo, rozhodnou se přestat utíkat a zkusí překvapivý protiútok. Je to právě Tris, která se stane klíčem k tajemství, na němž stojí základy světa, ve kterém žijí. Tajemství minulosti i budoucnosti.
zdroj : csfd.cz

TRAILER


Patchwork - koule

14. října 2015 v 13:24 | Silmarilli |  Tvoření
Jedna moje známá je velice šikovná a oplívá kretivitou a zkrátka na co sáhne to se jí daří. Mě se tohle bohužel vyhlo obrovským obloukem a tak mi nezbývá nic jiného než těmhle lidem závidět a obdivovat vše co vytvoří. Několikrát jsem se pokusila něco spatlat,ale věčinou to dopadlo tak, že můj patvar vypadal strašně a jelikož neoplívám ani trpělivostí tak jsem to vzteky hodila do kouta. Několik dalších dní jsem kolem toho vždycky chodila velikým obloukem až jsem to vyhodila.
Tentokrát jsem ovšem spatřila něco co mě opravdu zaujalo a tak jsem opět uchopila svoje odhodlání a kupodivu světe div se myslím, že se celkem i povedlo.
Zatím tu mám jen mé první dvě díla, nic méně už se pouštím do daalších. Můj partner mě opravdu potvopil když mi na ramena naložil, že by se mu líbilo mít z toho i hvězdičku na vánoční stromeček , nevím jistě , jestli do mě nevložil příliš mnoho naděje :D Každopádně časem se asi pokusím :)




Green John - Hledání Aljašky

13. října 2015 v 16:51 | Silmarilli |  Knížky co sem četla

Hledání Aljašky
rok vydání : 2005
Rok Vydání v ČR : 2013
Počet stran : 256


Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat "velké Možná", je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.

Tahle kniha, se mi líbila víc, než papírová města i když musím říct, že charakter postav je dost podobný. A i když je příběh místy předvídatelný, tak je i velice silný. Určitě se k této knize ještě někdy vrátím, protože, to pro mě bylo opravdu příjemné a krásné čtení. Pokud bych měla být přehnaně kritická, určitě by se něco našlo ale proč za každou cenu hledat chyby. Jako celek takový se mi to opravdu líbilo a stálo to za přečtení :)

Green John - Papírová města

9. října 2015 v 16:50 | Silmarilli |  Knížky co sem četla
Papírová města
Rok vydání : 2008
Rok vydání v ČR : 2014
Počet stran : 288
Nakladatelství : knižní klub


V Paper Towns se vám dostane příběhu o dospívání. Margo už se dávno s Quentinem nebaví a přátelí se s jinými, a na škole je považována za legendu. Může za to zejména její nespoutanost a časté dobrodružné několikadenní výpravy, kdy její rodiče šílí strachy i vzteky. Jednoho dne však Margo nečekaně zaklepe na Quentinovo okno a uprostřed noci ho vtáhne do jednoho z margovského dobrodružství. Druhý den se Margo neukáže ve škole, pak ani další. A Quentin zjistí, že pro něj zanechala vodítko, jak ji najít… Quentin začne pátrat a čím víc se noří do záhadného zmizení, tím méně si je jistý, kým vlastně Margo byla a jestli ji vůbec znal. Co vlastně chce on sám? A co jsou papírová města, na která Quentin ve spojitosti s Margo neustále naráží?


Pokud mám být naprosto upřímná o autorovi, jsem se dozvěděla díky jeho velkému hitu hvězdy nám nepřáli, který jsem bohužel nečetla, ale pouze viděla ve filmovém zpracování. Příběh mě opravdu chytil za srdce a já posmrkala nejedny kapesníčky.
NA popud toho jsem si říkala, že by nebylo špatné vyzkoušet od něho i něco jiného a tak jsem šáhla po papírových městách, které už jsou také z filmované.
Příběh je psán z pohledu mladého kluka Qunentina, který nás v prvních stránkách zavede do jeho dětských let, kde vysvětluje, jak moc je posedlý svvou sousedkou Margo. Mně se charakter MArgo absolutně nelíbil a myslím, že ani do ted jsem nebyla schopná pochopit co na ní Quentin viděl.
Každopáně první polovinu jsem totálně zhltala a příběh mě dost zaujal. Říkala jsem si, že je to něco pro mě ještě neotřepaného. O to větší bylo zklamání, když druhá polovina sklouzla do nudné formy, která čtenáře rychle odradila. V podstatě jsem druhou polovinu četla jen z povinnosti a z mírné zvědavosti, jestli Margo opravdu najdou. Naštěstí mě autor uplně neodradil a tak od něho vyzkouším ještě nějakou knihu...

Konečně doma

5. října 2015 v 16:49 | Silmarilli |  Movie
Nikdy asi nedorostu do věku, kdy by mě přestali bavit pohádky. I ve svých 23 letech se ráda podívám na krásnou pohádku a nerada bych, aby se to někdy změnilo :)Pravda, pohádka Konečně Doma jistě nepatří mezi ty nejlepší co jsem kdy viděla ( na dobu ledovou se asi už nic nevyšplhá), ale i tak pro nenáročné diváky, jako jsem já, to je pohodová pohádka.
Myslím, že to, že jsem nenárčoná se dá poznat snadno, už jen proto, že tu téměř vše vlastně chválím. :) Možná je to i tím, že nemám ráda, když člověk přehnaně kritizuje. Hlavně , když kritizuje něco, co by vlastně sám nedokázal. Každopádně jak už jsem psala, Konečně doma k nejlepším pohádkám sice nepatří, ale rozhodně vidět to, neublíží. Buvové jsou velice zajímavé stvoření i když trošku otravní. Asi se s moc lidmi neshodnu, že pro mě tam nechybělo aspoň trošku humoru.
Takže pokud chcete své malé ratolesti něčím zabavit, a veškeré pohádky už došly, nebude to podle mě uplňě špatná volba...

OBSAH

Na naši krásnou modrou planetu dorazili Buvové, což jsou mimozemští vetřelci s mnoha chapadýlky místo nožiček, kteří dosud putovali mezigalaktickým prostorem a hledali pro sebe novou planetu, na které by mohli v klidu a snad i míru žít. Tu jejich původní zničili nepřátelští Gorgové, kteří se na ně z nějakého důvodu naštvali a pronásledují je napříč celým vesmírem. Takto ale nezačíná film o válce světů, ale kouzelná a vtipná animovaná komedie Konečně doma. Mimozemská invaze Buvů na Zemi je celkem vlídná a laskavá - Buvové svůj nový domov začnou předělávat k obrazu svému a začnou tím, že lidi prostě přestěhují do Austrálie, kde jim dopřávají díky své vyspělé buvanské technice velice pohodlný život. Při tomto stěhování jim ale proklouzne mezi prsty holka jménem Tipy, která od té chvíle hledá svou mámu. Tipy má hodně dobrodružnou povahu a kočku, která se jmenuje Čuník. Proč ne, že?
Svůj malý domov na Zemi našel i Buvan jménem O, který je tak trochu fialový, strašně upovídaný především hodně přátelský. A proto hned začne připravovat večírek, na který pozve všechny a omylem pošle intergalaktickou pozvánku i Gorgům. Což je opravdu velký průšvih, díky němuž jsou na něj ostatní Buvové hodně naštvaní a někteří by mu chtěli říct i pár slov pěkně od plic. O bere všechna svá chapadýlka na ramena a potřebuje se někam na chvíli schovat, než jejich hlavy trochu vychladnou. Na útěku O narazí na ztracenou Tipy a postupně mezi nimi vzniká intergalaktické přátelství. O se snaží svým roztomilým způsobem napravit vše, co Buvané svým příchodem na Zemi způsobili, díky čemuž zmatek narůstá rychlostí světla. Tipy na oplátku seznámí Oa s humorem, uměním, hudbou a tancem, rodinou i přátelstvím. Ale především se Oh a Tipy snaží porozumět jeden druhému a najít Tipyninu mámu.
zdroj: csfd.cz

TRAILER


Labyrint: zkoušky ohněm

4. října 2015 v 12:14 | Silmarilli |  Movie
Ták, pro mě dlouho očekávané pokračování filmu Labyrint je tu. Měla jsem příležitost na film vyrazit do kina a tak není divu, že jsem ani vteřinku nezaváhala a vyrazila. Přítel byl celou dobu mírně skleslí a pořád hudroval, že dvojka bude stát za prd. Ze začátku mě svým pesimismem chvíli nakazil a v momentě kdy jsem zakoupila lístky, jsem byla na váškách jestli to nebudou jen vyhozené peníze z okna. NAkonec jsme usedli do sedaček a čekali co nám druhý díl přinese.
A doufám, že můžu mluvit za nás za oba, ale byly jsme opravdu mile překvapeni. Je pravdou, že ve filmu mají dost nepřesností, nad kterými jsem po shlédnutí přemýšlela, ale během filmu nemáte čas si nad něčím takovým lámat hlavu. Mámm pocit, že jsem téměř celý film byla napnutá jako struna. Těch napínavých scén tam bylo mraky a to taky je jedno velké plus. Navíc zombíci byly podle mě udělaní perfektně. Věčinou se mi tyhle potvory moc nelíbí jak je vytvoí, ale tady to nebylo vůbec špatné. Navíc tam nechybý ani zrada, nečekaná spojenectví. Kupodivu, jsem z kina možná odcházela nadšenější než z prvního dílu. Ale to je možná jen ten začátečnický pocit.
Je mi jasné, že věční kritici, to opět roznesou na kopytech, já byla ovšem spokojená a kdybych ted byla postavena před otázku, jestli bych ty peníze obětovala znovu, bez zaváhání bych řekla ano.

Obsah :
Když Thomas a jeho kamarádi dokázali uniknout z vražedného labyrintu, doufali, že se dokážou vrátit ke svým starým životům. Nemohli se ale splést víc. Místo svobody je čekal pouhý postup do druhé fáze zkoušky připravené organizací Z.L.S.N. Pro Thomase a ostatní přeživší Placery z labyrintu tak běhání zdaleka nekončí. Jejich další útěk je zavede na Spáleniště, nejvíce sežehnutou část planety, krajinu plnou nepředstavitelných překážek. Sluneční erupce sežehly Zemi na popel a proměnily ji v pustinu. Světové vlády se zhroutily - a s nimi i řád a právo. Rozpadajícími se troskami měst teď bloudí takzvaní "raplové", lidé pokrytí hnisajícími ranami, které nakažlivý virus dohnal za hranu příčetnosti. Jejich jediným cílem je najít cokoliv živého, aby se nasytili. Thomas a jeho přátelé musí rychle najít bezpečné útočiště a organizace Z.L.S.N. se stará o hlavně to, aby jim šance na přežití nastavila v jejich neprospěch. Placeři se ale dokáží spojit s bojovníky odporu, zasáhnout vrchní velení Z.L.S.N. a odhalit tak další šokující plány, které si pro ně společnost přichystala. Thomase čeká tvrdá zkouška ohněm. Skutečně se někde uvnitř v jeho hlavě skrývá tajemství, které je zachrání?
Zdroj : csfd.cz

Trailer :


Caastová - P.C - Vykoupená

2. října 2015 v 10:46 | Silmarilli
Škola noci
Díl : 12
Rok vydání : 2014
Rok vydání v ČR : 2015
Počet stran : 320
Nakladatelství : Knižní klub

Oblíbená fantasy série Škola noci míří do finále!
Neferet konečně dosáhla svého a jako nesmrtelná bohyně Temnoty se chce ujmout vlády nad Tulsou a poté nad celou pozemskou říší. Boj proti ní se zdá marný. Jedinou nadějí je Zoey a její vidoucí kámen, který jí propůjčuje moc nad starou magií. Jenomže to by Zoey musela nejprve přijít na to, jak s kamenem správně zacházet - když ho naposledy použila, ublížila svým přátelům a několik nevinných lidí to stálo život. Čas se ale krátí, a dokonce ani sami nesmrtelní nedokážou Neferet vzdorovat. Zachrání Zoey svět?

Konečně, konečně je konec....Myslela jsem že už to do číst nezvládnu.....a konečně dočteno