Březen 2016

Veronica Rossi - Do poklidné modři

22. března 2016 v 12:30 | Silmarilli |  Knížky co sem četla
Série : Nebe
Díl : 3
Počet stran : 416
Nakladatelství : Knižní klub

Árie a Perry jsou rozhodnuti najít Poklidnou modř, bezpečné útočiště před éterovými bouřemi dříve než Sobol a Hess. V jeskyni, kde nalezli provizorní útočiště, se snaží usmířit obě skupiny, Osadníky a Outsidery, které spojuje jen nenávist k jejich zoufalé situaci. Čas běží a je třeba zachránit Uhlíka, kterého kvůli jeho neobyčejným schopnostem unesli Sobol s Hessem.

Pak dorazí žalem zničený, rozzuřený Roar a svou touhou po pomstě všechny uvrhne do nebezpečí.
Perrymu a Árii nezbývá než sestavit zcela nepravděpodobnou družinu a vydat se na beznadějnou záchrannou akci.

Uhlík není jen klíčem, který jim odemkne Poklidnou modř, a jedinou nadějí na přežití - je to i jejich kamarád. V umírajícím světě má smysl jediné - přátelství.

Uhlíka mě bylo opravdu líto. To je první myšlenka, která mi vyvstane, když si vzpomenu na tuhle knihu. Za mě to byl nejlepší díl téhle série. Co mi opravdu vadilo, byl začátek. Tenhle třetí díl jsem sehnala až po celkem dlouhé době a vůbec jsem netušila kde jsem skončila. Autorka se okamžitě pustila do děje a vůbec čtenáře do příběhu nezavede. Já jsem neustále pátrala kde jsem to vlastně skončila a co se zrovna děje. Což je opravdu velké mínus. Ostatně podobné problémi mě provázeli celou sérii, jakoby to autorka neměla vůbec pod kontrolou. I když námět zněl dobře, znovu už bych se do toho asi nepouštěla

Naivita, nebo jen nezkaženost

14. března 2016 v 12:36 | Silmarilli |  moe vykecávky
Jako mladá holka, mám stále plno ideálu a přání. Plno plánů do budoucna a ještě víc nadšení a chuti k jejich realizaci. Bohužel, se stále více setkávám s lidmi, kteří moje tužby odsuzují a dělají si legraci, že jsem stále tak naivní a ještě věřím ve štěstí a lásku. Možná mají pravdu a já si žiju ve své bublině, kterou nechci opustit a držím se jí zuby nehty.
Všichni starší než jsem já a můj partner, se kterými se setkáváme jsou rozvedení, nebo je rozvod brzy čeká, nebo se k němu jejich manželství ubírá, nám dávají jasně najevo jak jsme hloupí. Otázky typu proč se chceme v dnešní době brát, když všude je tolik rozvodů a podle nich se mu ani my nevyhneme, už znám nazpaměť. Jsme hloupí, že spolu chceme plánovat budoucnost, jsme hloupí, že chceme mít svatbu, která nás bude stát plno peněz a ještě víc potom rozvod, jsme hloupí, když spolu chceme mít rodinu, jsme hloupí, když se díváme do budoucnosti a malujeme si jí růžově. A nakonec jsme hloupí, že chceme koupit byteček, nebo dům, kde máme v plánu to všechno realizovat.
Pokud jsme ve všem opravdu tak hloupí a nestihl nás zkazit svět svým pesimismem, znamená to, že je to špatně ? Je špatné že odmítám vylézt z té evidentně naivní bubliny a naopak se chci v ní zavrtat ještě hlouběji ? Pokud jsou vztahy v dnešní době tak špatné a všechny vedou jen k rozpadu tak proč tu vlastně jsme ?
Mám toho po krk. Já chci mít jednou svatbu a k mému štěstí můj partner po ní touží možná víc než já, tak proč jí nemít. A k čemu tedy vlastně žít, když nic nemá smysl ? A hlavní otázka, která mě trápí nejvíc, opravdu všechny vztahy končí dřív nebo později rozvodem, nebo rozchodem? To nemáme v tomhle světě šanci na šťastné a spokojené manželství na věky ? Buď jsem já opravdu tak naivní, nebo se celý svět topí v sebelítosti a pesimismu a špatné zkušenosti ovlivnili téměř všechny.
Mrzí mě, že nemám podporu ani u své rodiny, když jsem jim s přítelem řekla, že se jednou vezmeme a už na to šetříme, odstartovalo to hromadu řečí a běsnění, jak moc jsme hloupí a naivní. Možná opravdu jsme a myslím, že chybami se člověk učí a pokud to tak přeci chceme, je blbost aby jsme své životy řídili tím co si myslí ostatní, nebo ne ?
Kdysi jsem si řekla, že ze mě nikdy nebude takový pesimista jako je z mé matky a taky se toho snažím držet. Nikdy bych ovšem neřekla jak moc to bude těžké ve světě, kde na vás tohle zlo číhá úplně všude.

Becca Fitzpatrick - černý led

14. března 2016 v 12:30 | Silmarilli |  Knížky co sem četla
Origin.Název - Black Ice
Rok vdání : 2014
Rk vydání v ČR : 2015
Počet stran : 392
Nakladatelství : Egmont

Někdy je nebezpečí sotva patrné - až dokud není pozdě.

Britt Pfeifferová se připravovala na výlet do Tetonských hor, ale nečekala, že se k ní bude chtít přidat její bývalý přítel Calvin, který ji stále pronásleduje v myšlenkách. Jenže než stačí Britt zpracovat své city ke Calvinovi, nečekaná bouře ji přinutí vyhledat přístřeší v osamělé chatě u dvou velmi hezkých obyvatel - jenže tito muži jsou uprchlíci a uvězní
ji jako rukojmí.
Britt výměnou za svůj život souhlasí s tím, že muže převede přes hory. Ví, že musí zůstat naživu dost dlouho na to, aby ji Calvin našel. Všechno je ještě horší, když Britt objeví mrazivé důkazy o vraždách, ke kterým došlo v okolních horách. Tento objev z ní však může udělat vrahovu příští oběť.
Jenže v horách není nic takové, jak se zdá, a všichni něco tají, včetně Masona, jednoho z Brittiných únosců. Jeho laskavost Britt mate. Je Mason nepřítel, nebo spojenec?
Černý led je romantický thriller Beccy Fitzpatrickové zasazený do zrádných kulis Tetonských hor ve Wyomingu.

Zamilovat se by nikdy nemělo být takhle nebezpečné.

Knihy s podobnými témati mě nikdy nelákali a ani nebavili. Díky Becce Fitzpatrickové mohu změnit názor. Téměř od začátku jsem byla napnutá jak struna, není pochyb o tom, že spisovatelka vás umí vtáhnout do děje a donutí vás si hlavní hrdinku celkem zamilovat. Což se nedá říct o její nejlepší kamarádce Korbie a Calvinovi. Korbie byla pro mě ufňukaná a mírně rozmazlená a k hlavní hrdince mi prostě nepasovala. Calvina jsem nemohla vystát od samého začátku a i když tam byly pasáže, které mě donutili nad ním občas zalitovat, vůbec to nepomohlo a trošku mě Britt rozčilovala jak na něm byla fixovaná. Což byl nejspíš záměr autorky. Jako celek bych to hodnotila celkem kadne. Je tam dost nečekané akce, nepředvídatelné události a tahle spisovatelka umí podle mě navíc příběh docela dobře prodat. Po přečtení, jsem měla v hlavě pár otázek ohledně vedlejších postav a proto mě trošku mrzelo že to autorka nerozvedla, na druhé straně příběh nebyl o nich že....

Patchwork- velikonoční vajíčka

9. března 2016 v 12:58 | Silmarilli |  Tvoření
Velikonoce se rychle a nezadržitelně blíží a jelikož jsem dostala nabídku, která se neodmítá, tak jsem se pustila opět do tvorby falešného patchvorku. Patchworku jsem celkem propadla. Neodradilo mě ani bolavé palce a propíchané prsty od špendlíků.
Dostala jsem příležitost vytvořit několik patchvorkových vajíček na prodejní výstavu, která se koná v kraslicích. Je to poměrně daleko a tak mě mrzí, že na výstavě nebudu přítomná, ale domluvila mi to známá, takže věřím že má tvorba bude v dobrých rukou :) Navíc to je činnost, která mi krásně zpestří dny plné nudy. Konečně jsem dostala od doktora povolení pomaličku se učit chodit, takže se už moc těším až se zase pujdu provětrat ven, tentokrát už bez berlí :)
Mám v plánu udělat si doma ještě nějakou výzdobu tak uvidíme co stihnu :) No a abych to pořád neokecávala tak tady jsou mé výtvory, které poputují na výstavu.


Castová P.C. a Kristin - Neferetino prokletí

6. března 2016 v 12:30 | Silmarilli |  Knížky co sem četla
Série : Škola noci
Díl : 3
Název : Neferetino prokletí
Rok vydání : 2011
Rok vydání v ČR : 2013
Počet stran : 176

Třetí novela ze světa Školy noci poodhaluje tajemství minulosti temné upíří čarodějky Neferet. Co stálo na počátku jejího šílenství a krutosti? Chicago, 1892. Rodina bankéře Barretta Wheilera prožívá tragédii: jeho krásná žena umírá společně s dítětem při porodu. Šestnáctiletá dcera Emily ztrácí matku a zároveň se musí ujmout povinností paní velkého domu. Dívka, kterou dosud zajímaly jen módní šaty a projížďky na kole, poznává, jak těžký je úděl dospělé ženy. Nerudný otec navíc zařídí, že se Emily stává téměř vězeňkyní ve svém vlastním domově, kde musí noc co noc čelit mučivým obavám, s nimiž se nemůže nikomu svěřit. A proto si Emily Wheilerová vede deník…

TAk jo, i kyž mi už škola noci leze pěkně krkem, tahle novela byla zajímavá a donutí čtenáře zamyslet se nad nenávistí k Neferet. Trošku víc jí po tomhle člověk chápe. Víc k tomu nemám co dodat.

Castová P.C. a Kristin -Kalonův pád

3. března 2016 v 12:30 | Silmarilli |  Knížky co sem četla
Série : Škola noci - novely
Díl : 4
Název : Kalonův Pád
Rok vydání : 2015
Rok vydání v ČR : 2015
Počet stran : 152

Kdysi oddaný a láskyplný, poté nepřítel a zrádce: strašlivá tajemství Kalonovy minulosti byla odhalena… Bohyně Nyx je věrná, milující a spravedlivá, ale také osamělá. Z moci slunce a měsíce se proto zrodí dva bratři - zlatokřídlý Erebus, zábavný společník a dobrý přítel, a stříbrokřídlý Kalona, odvážný bojovník a vášnivý milenec. Kalona miluje svou bohyni z celého srdce, tíží ho však nejistota a užírá se žárlivostí. Stále více touží být pro Nyx tím jediným a jeho nenávist k bratrovi den ze dne sílí. Netuší, že jeho hněv může ohrozit nejen bohynino štěstí, ale i rovnováhu celého vesmíru. Na svou příležitost totiž číhá Temnota…

Opravdu mě to mrzí, ale i když byly novely vždycky fajn, nějak už jsem unavená z celé série školy noci a jejich dodatků. Spíš jsem to četla pouze z povinosti a nějak si to neužila. Což je škoda, protože v této novele se čtenář dozvídá plno zajímavých informací a asi jsem si měla dát ostup abych si to správně vychutnala. Ale jsem strašně ráda, že už to mám za sebou....

Jak jsem navštívila bazar na podporu utulku Tibet

1. března 2016 v 16:07 | Silmarilli |  moe vykecávky
Chtěla jsem to napat dřív , ale nějak jsem nestíhala. Jedna blogerka pořádala akci na bazárek utulku Tibet. A protože mám slabost pro knížky a zvířátka, donutila jsem polovičku, aby vzal svou chromou přítelkyni do Brna. Naštěstí jsem nemusela ani moc přemlouvat :) NAkonec mě nložil do auta a vyrzili jsme, jsem ráda, že jsme vyjeli brzo protože to mělo parvdu uspěch a brzo se tam hromadili lidé, kteří přišli příspět :)
Byla jsem z toho parvdu nadšená a nakonec mě mrzelo, že jsem si toho neodvezla víc. Tuhle Akci pořádala Rodaw z blogu Knihánkov. Byla to opravdu povedená akce a já doufám, že se jí ještě něco podobného povede. Nakonec jsem si odvezla tyhle čtyři knihy a hrozně se těším až budu mít čas se do nich pustit :)