Těhotenství, aneb jak jsem si ho (ne)užívám

28. ledna 2018 v 11:08 | Silmarilli |  Život dospěláka
Dva roky jsme čekali, až se na těhotenském testu ukážou dva proužky. Dva roky jsme si zasněně plánovali, jak to bude užasné až se objeví a jak si to budeme užívat. Když se ty dva pověstné proužky ukázali, byly jsme oba dojatí a myslím, že hlavou tak trochu v oblacích.

Ze začátku jsem si nepřipadala jiná. Bříško dlouho nerostlo, chutě jsem výrazné neměla, nezvracela jsem. Jenom jsem byla trošku unavenější. A dalším příznakem mého těhotenství bylo neustálé pálení žáhy, které mě doprovází až do teď.

Začalo to celkem nevinně. Občas se mi začala motat hlava a bylo to čím dál častější. Což jak jsem se dozvěděla, bylo naprosto normální a i přez to jsme s partnerem byly pořád nadšení. Těšili jsme se na vybírání kočárku, postýlky a celkově na jakékoliv zařizování.

Kdy jsem si skutečně uvědomila, že ve mě roste nový život? Nejspíš s prvními pohyby bříška, které byly tak nepatrné, že jsem je stěží rozpoznala. Ale tehdy jsem byla poprvé skutečně dojatá. Miminko se ozívalo tak málo a tak trošku, ještě nějakou dobu trvalo, než jsem plně vnímala , že jsem těhotná.

Řekla bych, že to nejhezčí období, je v době, kdy už vám bříško narostlo tak, že je na první pohled poznat, že jste těhotná a né jen tlustá. :) Pak ty otřesy když dítě šíleně kope nožkami. Neustálí tlak na močák, takže chodíte čůrat snad dvacetkrát. Nikdy ovšem nevymažu ty krásníé vzpomínky na to, jak jsme s mužem seděli večer na sedačce před televizí a víc než jí, jsme oba koukali na můj pupík, smáli se a poštuchovali se. Když mi hladil bříško a mimčo reagovalo a koplo mu do ručičky. Ten pohled, tu jiskru co se mu objevila v očích nikdy nevymažu a ani nechci. Je to jedna z mích nejštastnějších vpzomínek.

Takže i když občas nadávám, jak jsem bachratá, do ničeho se nevejdu, nemůžu spát, pořád chodím na záchod, pořád mě šíleně pálí žáha,neustále mě bolí třísla a záda, nevyměnila bych to za nic na světě. Tohle je to nekrásnější období v mém životě. Je to nádherné
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Iris Iris | E-mail | Web | 1. února 2018 v 20:45 | Reagovat

Tak to moc gratuluji ;-) doufám, že tu bude nějaké pokračování :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama